+420 607 619 154 lenka@lenkaanemcova.cz

Na setkání s duší se vždycky moc těším. Jsou jedno krásnější než druhé, každé je jiné a všechna zajímavá.

Toto bylo ještě jiné.

Mimořádné.

Petru dobře znám, v tomto životě od jejího narození… a znám dost dobře její kvality i sílu.

 

Její duše přišla…

Když jsme připravily prostor pro setkání s její duší a duši pozvaly, přišla utahaná, šedivá osoba a zhroutila se do připraveného křesla. Řekla, že je to velice příjemné, jen si tak chvíli sednout. Přála si být nazývaná Navah.

„Čím to je, že je tak unavená?“ zeptala jsem se.

„Je to dlouhý a těžký život“ tlumočila Petra.

„Aha. A myslí tím tento tvůj fyzický život, nebo něco jiného?“

Petra: „Myslí tím svůj život v téhle vibrační rovině. A do něho patří i tahle fyzická existence.“

Já: „A proč je to tak náročné?“

Petra: „Má hodně práce, vzala si velký úkol a teď má co dělat, aby to zvládla a stihla včas.“

Já: „A co je to za úkol?“

Petra: „Pomoct s transformací téhle reality.“

Já: „Co může udělat, aby to nebylo tak náročné? Mohla by třeba část toho úkolu předat někomu jinému?“

Petra: „Není komu.“

Já: „Nezavání to trošku perfekcionismem?“

Petra: „To není o perfekcionismu. Ale tohle prostě nemá kdo udělat.“

Já:  „Co bychom pro ni mohly udělat, aby se jí to lépe dařilo?“

Petra: „Hodilo by se jí tělo.“

Zamrazilo mě.

Já: „A co to tvoje?“

Petra: „Do toho se jí nikdy nepodařilo dosednout.“

Zavětřila jsem.

Já: „Jak se to stalo?“

Petra: „… no… Nějak se tam nevešla. Necítím, že by tam byl nějaký přisedlík, ale prostě se tam něco zásadního nepovedlo. Takže se snaží tvořit z té vrstvy, kde je, ale tvořit v hmotě a nemít hmotné tělo, to je prostě hrozná dřina a nemá to skoro žádné výsledky.“

Něco se mi na tom nezdálo.

Já: „Zeptej se té bytosti, kdo to je.“

Petra: „Navah.“

Aha.

 

…a pak ještě jedna.

Já: „Zeptej se jí, jestli je to tvoje duše.“

Petra: „Volala jsi svoji duši a přišla jsem já. Takže co?“

Já: „No ale to neznamená, že nemohl přijít i někdo jiný. Vnímám, že tam něco nehraje. Zkus zavolat někoho, kdo o tom ví víc.“

Petra: „Přišla takové malé světýlko. Říká, že je to moje duše.

Aha. Tak to začíná být zajímavé.

Já: „Co si zavolat průvodce, který nám pomůže se v tom zorientovat?“

Petra: „Přišla bytost, říká, že je to můj duchovní průvodce. Prý byly dvě duše na jedno tělo. Nakonec tam nešla ani jedna. V Navah cítím velkou temnotu, ale nevnímám to negativně. Spíš jako polaritu. A taky z ní cítím zodpovědnost. Světýlko je veselé a na práci kašle. Průvodce říká, že je to na mojí volbě. Jestli si chci vybrat veselý a bezstarostný život, nebo práci.

Já: „A? Co chceš?“

Petra: „To je dobrá otázka.“

 

Před časy tak dávnými, že už si je nepamatují…

Já: „A nešlo by to nějak spojit? Do nějaké rovnováhy?“

Petra: „Průvodce říká, že kdysi byly spojené v jedné duši.“

Bingo.

Já: „A dalo by se to nějak zase spojit?“

Petra: „Ony se na to teda moc netváří, ani jedna. Bojí se, že by se tím nějak vzdaly svojí identity.

Já: „No to je asi pravda… Pojďme se podívat, jak to vypadalo, když byly spojené.“

Petra: „Vidím… obrovskou galaxii. Je tam temnota i světlo. Celé se to hýbe a tančí. Ty dvě na to zírají. Jsou překvapené. Už je to tak dávno, že si ani nepamatují, jaké to je, být spojené. Líbí se jim to. Spojily se.“

Pole se náhle změnilo. Bylo… hutné. Byla v něm neskutečná síla.

Zeptala jsem se, jak je.

Petra: „Je to obrovský.“

 

Ukotvení – dosednutí duše do hmoty

Já: „A chtělo by se ti tu duši ukotvit do svého těla?“

Petra: „Jo, jasně. To by bylo skvělý. Vpouštím ji hrudníkem.“

Pole se zase změnilo. Petřin hlas se změnil, byly v něm jiné vibrace. Celým polem prostupovala ohromná síla.

Já: „Jak se ti daří? Jaké to je?“

Petra: „Jo, dobrý, budu si na to muset zvyknout. Je to síla.“

Já: „Zeptej se, jestli je něco, co bys měla dělat, abys pomohla plnit ten úkol, který si tvoje duše vzala.“

Petra: „Říká, že stačí, když prostě budu. Musím se s tím naučit… tančit. To, co jsem dělala dosud, bylo dobrý, ale příliš statický. Musím do toho dát dynamiku. A stačí moje přítomnost a ono se to prostě bude dít samo.“

Ještě jsme si s Petrou a její duší chvíli povídaly. A musím říct – opravdu. Byl to pro mě mocný zážitek, být v tom poli. Petra skočila do jiné vibrační roviny, do své síly a pouhá její přítomnost byla transformační zážitek, který ve mně dozníval několik dní. Těším se na její tanec životem…

————————

Tento příběh byl velice pozoruhodný. Byl jako napínavá detektivka.

I když to v příhěhu nepopisuju, byl také poměrně náročný na mou energii a nastavení.

Jak to vlastně je? O co se může terapeutka při práci s léčivou energií opřít, aby byla stabilní a silná pro to, co se odehrává? I o tom bude Healers Academy 🙂