“Máme s bývalým mužem děti ve střídavé péči. Je mi z toho smutno, že pro ně nejsem nejsem přítomná, jak potřebují. Můj malý syn navíc říká, že necítí, že ho milujeme, i když hlavou ví, že ano, což mi přisypává sůl do rány. S bývalým mužem jako rodiče fungujeme skvěle, ve vzájemném respektu a dohodách. Ale kvůli tomu, že tam nejsem pro ně, když jsou s ním, často pláču.”
Téma, které přinesla klientka – říkejme jí Anna – do terapie.
A jelikož je to téma, které řeší mnoho rodičů, požádala jsem ji o možnost zveřejnit některé klíčové body, se kterými jsme se v terapii potkali.
Pro vaši inspiraci a podporu.
.
Zraněné dítě v uplakané mámě
První, co mi pole ukázalo, bylo v hrudi, ze vztahu Anny s její mámou. Její máma byla psychicky nemocná – a tak byla prakticky trvale nepřítomná. I když její tělo bylo s malou Aničkou, máma byla… jakoby nebyla.
Dotkly jsme se pocitu viny, “jsem ke svým dětem jako moje máma ke mně”.
To bylo první, co jsme museli uzdravit. Protože přes tohle zranění Anna nemohla vidět, že její situace s dětmi je jiná, než jak ji zažívala se svou mámou. Jiné kulisy. Jiné okolnosti. Jiné nastavení. A – jiný vzájemný vztah.
.
Dítě, které nemůže přijmout lásku
Jako druhé téma se ukázal blok na vztahu se synkem. Synek si nesl zranění v oblasti srdce, a skrze tu bolest se k němu energie mateřské lásky od Anny nemohla dostat. Vztah se synkem jsme pročistily, požádala jsem ho i o přístup do pole, abych mohla pročistit tu bolest, kvůli které se cítil osamělý, i když s mámou zrovna byl. Souhlasil a spolupracoval s mou energií moc hezky, i když to nešlo celé – “tenhle kus si zatím musím nechat, ještě se musí něco stát, abych ho pustil”, ukázal mi.
Domluvily jsme se s Annou, že požádáme na dalším setkání o přístup k tomu dílu, teď už docházela kapacita.
.
To, co je nejdůležitější na vztahu mezi rodičem a dítětem
Jak jsme pracovaly, Anna se uvolnila, uklidnila. Její emoční bolest při myšlenkách na střídavou péči se rozpustila.
Synek byl ochotnější pustit k sobě její lásku, jeho energetická izolace zmizela. Proud lásky ze srdce Anny do jeho srdce začal téct.
A nakonec přišel vzkaz:
“Víš, Anno, to, co děti opravdu potřebujou, je tenhle vztah – lásku, která teče ze srdce do srdce. Díky němu vědí, že jsi tu s nimi a pro ně, i když zrovna nejste spolu. Prostě to cítí v srdci. Jsi na nějaké úrovni s nimi – pořád.
Zatímco když tam tenhle vztah, ten proud lásky, není, je jedno, že s nimi fyzicky jsi – stejně to nefunguje. Tak, jako jsi to zažila se svou mámou.
Vy tam ten teď vztah máte. A to je hlavní. A i když spolu fyzicky nejste, jste na tom lépe, než plno jiných dětí a rodičů, kteří spolu sice jsou, ale ta láska ze srdce do srdce tam prostě neteče.”