“Děkujeme za vajíčka!” Řekla jsem nahlas jako každý den, a zachytila spokojenou odpověď od slepic před kurníkem.
Hlavou mi prošla série myšlenek a obrazů… co by si o mě asi někteří lidi mysleli…
Pro mě je to normální.
Stejné jako pozdravit, když vcházím do obchodu.
Mluvím se zvířaty a učím se čím dál jasněji vnímat jejich odpovědi.
Naslouchám stromům i květinám.
Dokonce i kamenům a skalám skrytým pod hlínou.
.
Předloni mi jeden ptáček přiletěl říct, že se chystají pokosit louku, kde má hnízdo.
Skála mě pozvala, aby se na ni doložila, že mě podrží… od té doby si pro to k ní chodím.
Rybičky na mě volaly, že jsem jim ještě nedala krmení.
Lípa mi řekla, že jí probíjí drát ohradníku, že s tím potřebuje pomoct.
Západní společnost ohluchla.
A pak uvěřila, že svět je němý.
Není. Je velmi živý.
Každé zvíře, rostlina, “věc” má své vlastní vědomí. Je na nás, jestli se mu naučíme naslouchat, spolu-být ve společném světě, spolupracovat.
Je to proces, do kterého mě před osmi lety intenzivně pozvala psychospirituální krize a od té doby jdu. Vnímavost se prohlubuje, rozeznávám jemnější signály, odpovídám, nebo jsem jsem, podle toho, co situace potřebuje.
A někdy, když toho mám sama hodně, se omluvím a jsem jen se sebou a pro sebe…
Ty hlasy “co by si někdo pomyslel” se mi sice ještě někdy ozvou v hlavě, ale jsou slabé a vím, že přicházejí zvenku, nemusím si jich všímat.
A zvu vás na stejnou cestu…
Je jednodušší to rozvíjet pod zkušeným vedením a v komunitě lidí, kteří sdílejí stejné hodnoty.
Naslouchání světu je přirozenou součástí výcviku energetické práce Živá Akademie
a víkendový pobyt Probouzení krajiny, kterým vás provázíme s Klárou Hrubou, je celý o něm…
Na obou kurzech jsou ještě volná místa, jestli vás to láká, napište mi a přihlaste se.
Umíte si představit, o kolik bude váš svět pestřejší, bohatší, krásnější a živější?