“Ten zelený bychom ti uznali,” řekl mi můj mistr karate, kam jsem začala od podzimu chodit.

Já jsem totiž kdysi chodila na taek-won-do. Hodně mě to tehdy bavilo… na tréninky jsem jezdila 4x v týdnu – až mi to mamka zakázala. Že prý se kvůli tomu málo učím.

(Tak jsem začala chodit místo toho zpívat do sboru a hrát divadlo – ale to je jiný příběh 😀 )

.

Tehdy jsem se vypracovala na zelený pásek – a ty systémy prý mají společný základ, takže když člověk dosáhne nějaké úrovně v jednom, může si to nechat uznat v jiném.

.

Wow!

Zelený pásek!

Nemusela bych si připadat ve svých jednačtyřiceti jako začátečník s bílým páskem mezi těma dětma!

No, co vám budu povídat:

Odmítla jsem to.

.

Když ti nejde o vnější dojem, ale o studium…

Začít od píky má vždycky svoje kouzlo.

Svou hloubku a poctivost.

K čemu by mi bylo, nechat si uznat zelený pásek, když v těch základech je pořád co se učit?

.

Je to fascinující – sklízím teď v tom karate nejen paměť těla z pravěkého taek-won-do, ale i těch dvacet let s tajči a čchi-kungem – prostě vím, čeho si všímat, moje tělo má už napracované určité základy.

Postupuju rychle.

A přitom dobře vím, že pořád je v těch základech co zlepšovat.

Vždycky bude.

.

Teď se dvě děti s modrými pásky připravují na soutěž a mně baví pozorovat jejich zaměřenost ven:

Chtěly by vyhrát.

Já je chápu.

A mám radost ze svého nastavení, kde se snažím byt dneska lepší, než jsem byla včera.

.

Mistrovství stojí na studiu základních principů

Baví mě studovat ty základní principy.

Protože z těch základních principů roste mistrovství.

Když je máte uchopené, ukotvené a vtělené, postavíte na nich cokoliv.

A to cokoliv je tím lepší, čím lépe jste ty základní principy obsáhli.

.

Můj mistr karate (a tomuhle člověku je pro mě ctí říkat mistr) tomu říká studium a to se mi jako obraz moc líbí.

.

Platí to všude.

I v energetickém řemesle.

Já učím začátečníky, pokročilé, i mistry.

Všichni mají jedno společné: chtějí jít do hloubky.

Nejde jim o “zelený pásek”, ale o pochopení principů a řemesla. 

Vrstvu za vrstvou, po spirálách hlouběji a hlouběji – protože tady je vždycky co nového objevovat.

Chtějí se zlepšovat, protože je to prostě baví a dává jim smysl růst, místo plácat se po rameni a myslet si, že už mají hotovo.

.

Základním principům se věnuju ve většině svých kurzů, i když tam najdete i pokročilé a mistrovské informace, praktiky a vhledy – podle potřeb konkrétní skupiny.

 

Plno lidí se do nich hlásí opakovaně – protože vnímají, že je to vždycky posune do další vrstvy, vždycky se dozví z těch stejných videí něco nového, co posledně ještě nevnímali.

Vždycky je tu co studovat… aktualizovat… oprašovat… a, inu, ano: někdy i opravovat.

Tím se vám zlepší kvalita života. A pokud pracujete s lidmi, tak i kvalita služeb.