Vychází to z některých duchovních směrů a setkávám se s tím při terapiích – odmítnutí hmoty. Je to tak rozšířené téma, že mě to inspirovalo při psaní části kapitoly o uzemnění v placené e-mailové sérii (ke koupi zde https://www.lenkaanemcova.cz/navod-jak-pracovat-se-svou-energii/)
Podívejte, jsme tu v hmotě.
Hmota nám umožňuje život.
Zkušenosti. Zážitky. Dobrodružství!
Proto jsme sem šli, abychom ji mohli zažít. Bez hmoty jsme v těch „jiných časech“ a co jsem je nazřela, je to pěkná nuda.
Pokud máte přesvědčení, že hmota je špatná,
- odmítáte i své tělo
- odmítáte hojnost (nechcete hmotu, tak jak to, že ji chcete, he?)
- v konečném důsledku odmítáte svou pozemskou existenci, což je znevážení svého vlastního rozhodnutí tu být
- odmítáte hmotu, která je taky výsledek Božího tvoření, takže odmítáte jeden Jeho projev.
Ne všechno pochází od Boha, což je dobré vědět, ale hmota je náš píseček, který máme od Něj na hraní. Tak si hrajme.
Někdy je to téma tak hluboce zanořené v podvědomí, že o něm člověk nemusí vědomě-vědět, přesto určuje, jaký život žije. Jestli se vám ve hmotě nedaří (hojnost a tak), může to být jeden z důvodů. Aspoň tak to vychází z mých zkušeností z Cranio na dálku, kde se téma odmítnutí hmoty v těchto souvislostech noří z hlubin.
Jak to máte s hmotou vy? Můžeme se na to podívat spolu.
Přeju vám krásný den.
Lenka A.