Dneska tě zvu na vlnu laskavosti.

Protože o tom Advent je. Je to jedna z jeho základních energií.

(Pokud si to dovolíme.)

((A my si to určo dovolíme! 😉 ))

 

Někdy se v rámci práce v energetickém systému potkám s energií

“udělala jsem chybu, je to velký malér, neodpustitelný, proto se už raději do ničeho nebudu pouštět.”

Často je to souvislé s posláním, s rozjetím své dráhy terapeutky/léčitelky/průvodkyně. Chtělo by se, volá to, a ono ne a ne a ne…

Co je za tím?

V tom v principu dvě obvyklé situace.

1. přejímání zodpovědnosti za věci, na které vlastně nemám dosah.

Příklad: Šamanka nevěděla dopředu o katastrofální události, která zničila celou vesnici. S tím jsem se setkala vícekrát. Jednou šlo o živelnou pohromu, jindy o masakr vojáky.

Ze situace v širší perspektivě bylo zjevné, že to vědět NEMĚLA. Prostě se to mělo stát. Jenže ona se cítila za své lidi opravdu zodpovědná. Brala to fakt vážně. Oni byli jejími dětmi, které měla chránit.

A ono toto.

Ne-od-pus-ti-tel-né.

 

2. Chyba z nedostatku zkušeností.

Je to jako krajina.

Když začínáš, stojíš v placaté krajině typu Polabská nížila. Nemáš rozhled. Vidíš je kousek kolem sebe.

S každou zkušeností jakoby pod tebou rostl kopec.

Čím víc jich máš, tím větší kopec je. Máš přehled, rozhled, můžeš předvídat.

Můžeš se pouštět do větších a složitějších akcí.

Pohříchu, i tohle zjištění – rozpoznání, na co mám, a na co ne – je otázka zkušenosti. Je to trochu paradoxně trapný, ale tak to prostě je.

 

Každý dělá chyby.

Chyby jsou součástí růstu.

Na nich stojí vývoj.

Když vypnu ego, jsem více schopná jasně zhodnotit situaci a podle toho volit, jestli na ni mám, nebo nemám – a tím minimalizuju riziko velké, fatální chyby.

 

A pak jsou tu ty “chyby”, které jsou prostě “shodami okolností”. Některé věci se jednoduše MAJÍ STÁT. Je dobrý se tady zaparkovat na svoje skutečné místo ve vesmíru a nechat si jen tu část zodpovědnosti, která je skutečně moje.

Je v tom velká úleva.

Odpuštění.

Potenciál ke znovunabytí důvěry v sebe.

A otevření další cesty.

.

Dnes tě zvu do laskavosti.

Buď k sobě laskavá.

A dejte si druhou … třetí… čtvrtou…

…

šanci.

A dej ji i Vesmíru.

Přeju ti pokojné dny.