+420 607 619 154 lenka@lenkaanemcova.cz

Dnes jsem měla v plánu tvořit nějaké příspěvky do své FB skupiny.

Místo toho píšu, velmi tématicky, tento text.

 

Bydlíme v údolí obráceném na Slovensko. Je to tu celkem uzavřené a sousedy prakticky nemáme. Božský klid! A žádná střecha s anténou v okolí.

 

Od lesního kanclu k domácímu internetu

Když jsem se sem přistěhovala, vládl mému telefonu Vodafone. Tady má ale český signál jen O2. Internet jsem neměla vůbec. Můj muž je sám o sobě rád, že umí zapnout počítač a když má titulky k filmu jinde, než film, neví, co s tím. Přiznám se, že jsem za to vděčná. Uvědomuju si, že to je mnohem lepší, než muž přišpendlený k technologiím. Nicméně to znamená, že technologické zázemí si musím řešit sama.

 

Prvních pár měsíců, než jsem se rozhoupala to řešit, jsem musela jít 2,5km na procházku za signálem, když jsem si chtěla zavolat. Někdy jsem šla s mužem do lesa do práce, když bylo hezky a on pracoval na nějakém signálově příznivém místě. Říkala jsem tomu „kancl“. Párkrát jsem si v zimě došla na internet „k sousedce“, slabých 5km procházky.

Pak jsem si konečně pořídila O2 a k němu internet. Nějakou dobu jsem si přehazovala SIM z telefonu do modemu, než jsem zjistila, že si za příplatek můžu koupit druhou SIM na internet. Nejsem žádný ajťák, jak vidíte…

Jenže ten internet… ou jé…

Je. O to nic.

Dokud šlo jen o nákupy přes internet (zkuste nakoupit v lese…), ještě to šlo.

Jenže když jsem začala pracovat online, začalo to být skutečně vzrušující.

 

Točí se, točí a točí…

No ano, myslím načítací kolečko.

Nahrát příspěvek na FB s fotkou? Záležitost i na půl hodiny. Někdy to vůbec neprojde.

Vytvořit příspěvky v Canva? Ha. Jednou jsem udělala všechny příspěvky na kurz a pak se mi to prostě neuložilo. Myslela jsem, že vykvetu.

fff….rrrrrrr…..uuuuuuuuu………sssssssssssss……………..tttttttttttttttttttttttttttt……………………………rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr…………………………….aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa………………………………….cccccccccccccccccccccccccccccccccccccc……………………………………………………………………………………….eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee……………………………………………………………………………………

 

Nabídka, která se neodmítá!

Pak mi volali z UPC, jestli prý nechceme kabelový internet.

Já jsem poměrně příčetná osoba se smyslem pro realitu. Ale tomuhle jsem neodolala.

„To byste pro mě udělali? Fakt?“ řekla jsem tónem, který ženu na druhé straně telefonu zarazil. Chvíli bylo ticho.

Pak jsem se zeptala: „A dívala jste se na mapu?“

Po další chvíli ticha žena něco zablekotala, rozloučila se a zavěsila.

Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Ale těch pár vteřin snění bylo božských!

 

Anténka

Pak mi jedna klientka poradila, že si mám pořídit posilovací anténku.
Učinila jsem.

S mužem jsme ji nainstalovali.

Chvíli jsem předstírala, že to je fakt lepší, abych si nemusela přiznat, že a) jsem vyhodila 3000 oknem a b) moje další naděje padla.

 

Pracovna!

Mezitím se řešila rekolaudace mojí nové pracovny v Komni. V obci signál bude, to je přece jasné! Budu tam točit ta videa a občas, když bude s dětmi muž, si tam pojedu rychle a efektivně udělat, co potřebuju.

Když bylo zkolaudováno, slavnostně jsem si šla na chvíli užít ten 02 signál v civilizaci.

Záhy ale bylo jasné, že je to ještě horší, než u nás v kopci.

 

Prokrastinací k embargu

Až mi jeden soused v březnu 2019 doporučil jistého chlapíka, který tu prý vytvořil funkční internetovou wifi síť. Mám mu zavolat, že nás taky připojí.

Chlapíkovi jsem zavolala.

Chlapík slíbil, že se v pátek přijede podívat.

Pravda, neřekl, který pátek.

Takže jsem čekala.

Za měsíc jsem se mu konečně dovolala, on že tu byl a že to asi půjde. A že se ještě staví. V pátek.

Přijel za dva týdny, znovu obhlédl situaci a našel místo, odkud by asi šlo ten signál chytit. Musí se ještě domluvit s majitelem té chajdy, kam by umístil anténu. To bylo v červnu. Prý do září by to mohlo být.

Začátkem srpna mi oznámil, že s majitelem chajdy vše domluvil. Do sněhu to prý bude.

Pak přestal brát telefon.

V září jsem mluvila s majitelem té chajdy. Byl velmi přátelský, s chlapíkem je domluvený a se vším souhlasí.

V listopadu jsem se chlapíkovi konečně dovolala. Zvedl mi to, aby mi řekl, že mezitím padlo nějaké embargo na Čínu a nejsou antény.

Jediný mně zatím známý způsob, jak si zlepšit pracovní podmínky a nedělat práci na hodinu půl dne, tím prozatím padl.

 

Když ji miluješ…

A tak dál pracuju online v údolí obráceném na Slovensko. Můj muž trpělivě poslouchá moje spílání i řeči plné frustrace. Miluju svou práci a tvořím s lehkostí, ale to kolečko…

Terapie na dálku dělám přes telefon, ten tu naštěstí funguje dobře.

Šedivé vlasy mám kupodivu zatím jen tři.

Pozoruju točící se kolečko a vytrvale obrůstám mechem.

Věřím v lepší zítřky.

Protože naděje… vždyť víte.